Dámská jízda ve Švédsku

Již za pár hodin se vydám na cestu na místo, které mi přirostlo k srdci. Pár domečků u jezera uprostřed lesů, vesnička Sjovik sto kilometrů napravo od Gotteborgu, Švédsko. Tentokrát na prodloužený víkend za tetou neletím sama, ale s mámou.

Cestu jsme naplánovaly už před čtvrt rokem a naši chlapci – mámin muž, mí dva bratři a v naší domácnosti můj milovaný – si doteď mysleli, že si děláme legraci. A to navzdory faktu, že máme již pár měsíců letenky doma.
„To jako fakt letíš pryč?“ podivil se v pondělí Tomáš.
„No samozřejmě.“ Ubezpečila ho máma po stopadesáté.
„Počkej, fakt?“
„Jo. Bude se ti stýskat po ženušce?“
„Hmm. Spíš po té práci, co nebude udělaná. Haha“
Jak jsou Ti naši muži milí, že?
To ten můj mi ráno pravil nadšeně: „Udělám tady pokrovou párty.“
„Klidně broučku.“
„A pozvu striptérky.“
„Klidně drahý.“
„Cože? Ty mi to dovolíš?“
„A proč by ne? Plně ti důvěřuji.“
Milý znejistěl.
„Nebudou tam žádný chlapi, že ne?“
„Uprostřed lesů? Možná zase potkám jezevce jako posledně.“
„Žádný diskotéky, žádný seznamování, žádný pozvání na drink...“
Co si o mně ten můj chlap myslí?
Ivan se o mou čest také zajímal, když jsme šli včera na večeři.
„Máš hezký vztah, tak žádný blonďatý dřevorubci. Ne že přijedeš a řekneš tohle je Joran, budeme spolu bydlet.“
Tady je krásně vidět, co si ti naši chlapci pod slovy dámská jízda představují. Pochopitelně se budeme kochat jenom přírodou. Ale... takový přírodní dřevorubec Joran, to se také počítá do přírodních krás, ne?
Hmmmm...

Tak se tady mějte hezky, vracím se v pondělí.

misstriss | 7.05.2008, 15:10:00

Komentáře (19)

1
Pliwatko | WWW | 07.05.2008, 15:19:58

to jako fakt letíš pryč?a navštívíš svoje jezero?

2
kacenice | WWW | 07.05.2008, 15:22:02

Je, tezce zavidim, Svedsko miluju a mit aspon par dni dovolene tak se inspiruju a zase se tam podivam;) Uzijte si kochani se prirodou a pripadne vypracovanym Joranem;)

3
@Teo | 07.05.2008, 15:25:24

Joran i ostatní dřevorubci budou v televizi koukat na MS v hokeji. Lituji, že nemohu podat lepší zprávu... :)

4
Billy | WWW | 07.05.2008, 15:50:08

jojo, přesně :-D Aneb důvěra především, alias ty tam jako budeš spát jo?? A sama jo??:-D

Hezky si to užijte a hlavně to mámo všecko foť! :-D

5
misstriss | 07.05.2008, 15:58:48

Pliwe, mé jezero je pár kiláků na sever, tam se asi nedostaneme:)

Teo, tak zase zůstane jen u jezevců:)

Kacenice a Billy, budu fotit a o fotky se podělím:)

6 A proč jen tak nakrátko?
Eliza | Mail | WWW | 07.05.2008, 16:34:24

To by chtělo třeba alespoň týden. Když jsem někde jenom dva-tři dny tak mně to přebije to cestování a zážitky se noří v koutku.

7
Looney | WWW | 07.05.2008, 16:58:14

Jo, Švédsko, Švédsko. Tam jsem taky... nebyla *smutník* To se budete mít!
Ale co to má znamenat "napravo od Gotteborgu"? Myslíš jako na východ? (Pardon, to je ta geografická profesionální deformace...)

8 Eliza
misstriss | 07.05.2008, 17:44:25

Nechavat muze doma dele by bylo silne riskantni, v mamine pripade, zatim testuje jestli preziji, pote popripade pritvrdime. Navic ja mam zkouskove obdobi a mela bych se zastavit take ve skole na zkousky:]

9 Looney
misstriss | 07.05.2008, 17:45:04

Ano na vychod:]

10
misstriss | 07.05.2008, 17:51:06

Jinak jiz jsem na letisti v salonku pustili nas sem ackoliv priority pass nebyl na me jmeno. Objevila jsem v sobe vzacny herecky talent, ovsem jen s vidinou internetu a precteni komentaru / jinak jsem pochopitelne zcela proti vyuzivani cizich prukazek kamkoliv...;] Tak se mejte hezky:]

11 V lesích Skandinávie se mi líbí
buteo | WWW | 07.05.2008, 22:36:39

víc než na středomořské pláži. Toulal jsem se kolem Vätternu a to bude tak ještě 30 km od vaší vísky. U jezera jsem půl dne v té čisté vodě pozoroval v hloubce potápěče.

12
Kamio | WWW | 09.05.2008, 09:41:42

Tak se hlavně vrať v pořádku a bez dřevorubce Jorana a jen připomínám, že Švédi dostanou v noci z neděle na pondělí (v 1h SELČ) nakládačku od našich na MS v hokeji (snad!!) ;-)

Looney, ty si nedáš pokoj;-) Napravo přece odjakživa je na východ:-D

13
ještěrka | WWW | 09.05.2008, 12:52:00

Jorana klidně přitáhni, mojí kolegyni z Ruska (rozuměj ze Slovenska) by se určitě moc líbil :)

14
.:. | 11.05.2008, 11:58:36

jake jezero?

15
misstriss | 11.05.2008, 18:20:10

Buteo, Vattern je od nasi visky o neco dal, ale je to tam take moc krasne, jako vsude tady, mam ta jezera, skaly a lesy moc rada... Svedsko je moje nejoblibenejsi zeme, srdcova zalezitost...

Kamio, zatim se mame bezvadne tak doufam, ze se i vporadku vratime:)

Jesterko, tak chlapa asi tentokrat nepritahnu, ale po povidani na tema jak svedsti muzi pristupuji k domacim pracim premyslim, ze poridit si nejakeho v budoucnu by nemuselo byt uplne na skodu. Myslim ze muj milovany by tady urcite nejakeho konkurenta nasel:)

Jedno ze znamych svedskych jezer se jmenuje jako ja (prijmeni), pochazi od nej moji predci :)

16
emef | WWW | 12.05.2008, 09:02:45

Poker a striptérky? Kde že to bydlíte? :-)

17
misstriss | 13.05.2008, 13:39:05

Už jsem doma, bylo to velmi osvěžující, zajímavé a vůbec moc fajn:) Mám spoustu fotek a o některé se brzy podělím. Snad to stihnu ještě dnes:)

18
Looney | WWW | 14.05.2008, 17:53:23

Kamio [12], odjakživa to tak bohužel není (co se týče map, některé třeba měly nahoře místo severu jih). Tak se radši ujišťuju *mrk*

19
misstriss | 15.05.2008, 21:32:20

[18] Looney, to je zajímavé, nedovedu si to moc dobře představit, síla zvyku:) Jinak ještě dodám, že na západ od Gotteborgu je moře:)

Pracovní nasazení

Posledních 14 dnů jsem zhusta flirtovala. S chřipkou. Těžko říci, jestli prvopočátkem mého laškování byla nevyrovnaná nervová situace (tzv. nahoru dolů) nebo spíše má záliba v krátkých sukénkách a bundách do pasu. Jisté je, že jsem i přes nepříjemné pocity, že na mě „něco leze" poměrně dlouho a úspěšně odolávala. Tedy úspěšně až do teď.

Už druhá polovina týdne byla trochu adrenalinová. Ve škole jsem se mátožně potácela, v práci ve čtvrtek večer díky zamotání hlavinky spadla ze schodů a v pátek bylo vítězství bacilů potvrzeno horečkou. Bohužel zrovna v den, kdy jsem se rozhodla vylepšit ještě o něco svůj měsíční rozpočet a trávila 12 hodin na jednorázové agenturní brigádě v tiskárně. Vstávání ve 4.30 mě utvrdilo v domněnce, že můj životní karierní příběh se rozhodně nebude psát podle pravidel směnného provozu. Abych byla zcela přesná, k tomuto závěru jsem došla již v dávné minulosti a od té doby se v pravidelných intervalech o správnosti svého rozhodnutí utvrzuji – nárazovým brigádám všeho druhu se nebráním.
Řekla jsem si kdysi, že vyzkouším co nejvíce druhů práce a systematicky se tomu věnuji. Dělala jsem neskutečně obtížné a úmorné činnosti za mizivý výdělek i nenáročné práce za částky o dost vyšší. Vyzkoušela jsem si práci fyzickou i „práci hlavou", nosila jsem i staré džíny do skladu i kostýmky do kanceláří, nechala jsem si rozkazovat i sama vedla školení, stála jsem za účelem výdělku za fotoaparátem i před ním. Všechny brigády i dlouhodobější záležitosti jsem brala z určité části jako placený výzkum. Zkoumání prostředí, jak a proč ono odvětví funguje, jací lidé se v něm pohybují. Skutečnou delikatesou bylo čas od času objevení „postavičky". Výrazného a charismatického člověka, který (nejen) mne buď pozitivně nebo negativně zaujal, měl specifické způsoby a životní osud.
Tiskárna mě v tomto ohledu příjemně překvapila. Jako jediná dívka a navíc očividně nemocná jsem měla oproti dalším brigádníkům jisté výsady. Mým úkolem bylo jednou za minutu nalepit štítek na balík vytištěných letáků a aby toho náhodou nebylo moc, pracovala jsem z každé hodiny jen třicet minut. Ve zbylém čase mě zaměstnanci zásobovali čajíčky, kafíčky, čokoládičkou, čtivem, vtipy, příběhy a pozorností. Měla jsem tedy dost času pozorovat nové prostředí, přemýšlet a seznamovat se. Objevila jsem i zdejší postavičku. Děda s bílým vousem, který mnou oštítkované balíky letáků vázal a skládal na paletu, vydržel pokaždé celou půlhodinu vykládat politické vtipy (z 90procent na komunisty). Vtípky, příběhy, příhody, více či méně vydařené, kousavé, sarkastické, ironické i lehčí, hlavně staré, ale i novější. Tenhle bělovousý pán si získal mé sympatie.
Jiný zaměstnanec mi chtěl udělat radost tím, že mi kromě kávy každou přestávku sežene něco na čtení. To bylo předsevzetí trochu obtížné, protože jsem byla pohroužena do Austenové: Pýcha a předsudek. Nenáročné čtení jako stvořené pro překonávání horečky – jediná možnost jak mě přinutit přečíst milostný román je dát mu přízvisko „historický", milostný příběh dát na druhé místo, hlavní hrdinku vyrobit chytrou, přemýšlivou, nezávislou a po lásce nikterak netoužící, příběh psát s vtipem a s nadhledem. A tak jsem se do příběhu, o kterém jeden můj známý řekl: „Je to o tom, že je tam pět sester a tři se nakonec vdaj" skutečně začetla.
Přimět mě odložit knihu tak nebylo vůbec jednoduché, zaměstnanec si ale zřejmě usmyslel, že se mu to povede. Nejdřív mi přinesl bulvár. Když někde narazím na bulvární časopisy, klidně si je pročtu, ale zajímavé knize pochopitelně konkurovat nemohou. Austenovou jsem neodložila. Příští přestávku mi hoch donesl ženské časopisy. Odložila jsem na chvíli knihu, prolistovala rychle módní trendy a vrátila se ke čtení. Další přestávku zkusil Respekt a Hospodářské noviny. Titulky vypadaly slibně, odložila jsem tedy knihu a začetla se. „No jo, intelektuálka." procedil mezi zuby můj novinový zásobovač. Abych si vylepšila skóre, věnovala jsem zbytek přestávky čtení časopisu pro ženy.
I přes milé zacházení a nenáročnou „práci" dvanáct hodin na nohou a brzké vstávání podpořilo definitivní vítězství nemoci nad mou odolností, a tak už druhý den ležím v posteli ve společnosti horkého čaje. Díky něžné a láskyplné péči přítele je horečka ne zcela negativním zážitkem. Každý nepříjemný stav se lépe snáší, když je o vás pozorně pečováno. Dalším pozitivem může být i to, že mám zase po dlouhé době čas přidat pár řádek k mému blogovému příběhu. Ovšem na nějaké literární vylomeniny převyšující můj průměr stále nemám náladu (inspirace mám v záloze ještě přesto dost), takže vygradovaný příběh hodný nadšených výkřiků se ani dnes nekoná. Berte dnešní článek jako svačinu. Ale pomalu ve mně sílí představa naservírovat zase kvalitní večeři. Nuže, uvidíme.

misstriss | 2.03.2008, 11:42:00

Komentáře (13)

1 Napsat
Jirka | Mail | WWW | 02.03.2008, 12:11:10

takovou "svačinu" když Ti za krkem sedí chřipka, to je výkon! Skutečnost, že máš chuť do dalšího psaní svědčí o tom, že máš elán a nad chřipkou brzy zvítězíš. To Ti přeji.

2
emef | WWW | 02.03.2008, 13:28:53

Tohle není spravedlivé. Proč ženám (spíše krásným - nevím, jak je to s tebou) vždycky všechno projde? Ze mě by tam sedřeli kůži.
Jinak sváča dobrá. :-)

3
aTeo von Chucpe | WWW | 02.03.2008, 14:09:14

Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande! ;)

4
misstriss | 02.03.2008, 14:36:27

[1] O vítězství též nepochybuji, přílišné setrvávání v pelechu mě zneklidňuje.

[2] Xichtík mám roztomilej, na přání není problém vyrobit i krásu, ale dá to trochu práce:) Jestli tě to uklidní, tak ani přijatelný kukuč většinou nepomůže a kůži ze mě kolikrát dřeli fest:) Ale tentokrát to prošlo:)

[3] Jj, je to pech, pane ;)

5 Taky do prace radsi jdu..
L. | WWW | 02.03.2008, 18:15:00

kdyz me to neskoli totalne. A okoli to uzna a je na mne taky hodny ..v opacnym pripade ulehani do postele s kazdym zakaslanim , by na me brzy koukali jak na clena "Simulantenbande : :)

6
Pliwatko | WWW | 02.03.2008, 19:03:21

já vypravim zásadne jen vtip s plivátkem a slimákama a s pedofilem a "můžu si skočit na malou" ,proto mě asi nechtěj v žádný práci...ale být klasik na volné noze,taky neni k zahození...a dávej si hodně citronu do čaje

7
misstriss | 02.03.2008, 20:15:42

[5] Já se řídím již odmalička heslem když už, tak už a bez umírání to není ono, takže jsem vždy velmi dlouho zdráva a když už ulehnu, tak rovnou do nemocničního zařízení, kde už mě personál důvěrně zná:) Chřipka nebude ten případ a skoro mě až příjemně překvapilo, že jsem schopná absolvovat i běžnou nemoc:)

[6] Neboj, citróny spotřebovávám ve velkém. Já vtipy nevyprávím vůbec protože je neustále zapomínám - mám takové podezření, že je zapomínám schválně, protože vím, že je vyprávět neumím a mluvit před více než dvěma lidmi je stresující zážitek:)

8
jayee | WWW | 02.03.2008, 23:40:26

[2] Xichtík má roztomilej, na přání není problém vyrobit i krásu a zas tak pracný to určitě nebude ;) Kilo pudru spraví všecko :P

Miss, přeju brzký návrat na nohy bez pokusů o přecházení... :)

9 jayee,
misstriss | 03.03.2008, 00:16:24

to vypadalo skoro jako kompliment, ale tím pudrem jsi to zkazil:))
Ale musím Ti přesto oponovat ke svému neprospěchu, kilo pudru nespraví všechno, můj současný zombie-look by zachránila pouze plynová maska. Možná:))

10 Ha!
misstriss |  03.03.2008, 00:18:20

Pan "opište kód z obrázku" s předchozím komentem souhlasil, napsal totiž AAANO :D

11
misstriss | 03.03.2008, 00:19:08

A teď zase MIINA, tak já nevím, to mi vyhrožuje, že jsem ho práskla?:D

12
jayee | WWW | 03.03.2008, 16:08:16

Nemůžu přece riskovat, že si můj kompliment přečte Tvůj přítel, tak jsem ho musel "diplomaticky zahladit" :D
Je dobře, že máš dobrou náladu :)

13
lik | WWW | 04.03.2008, 10:33:22

tak mas opravdu stesti s temi brigadami:) ja casto dostanu nejdriv tu nejtezsi praci (pamatuji si, ze v kauflandu jsem sla na brigadu a dostala jsem hned paletu s 20 plechovkami psiho zradla, 50 kg kroup a jeste neceho:))bud vidi muj puvod, nebo muj bojovny postoj "neopovazujte se me pokladat za slabou!"no, ale mas pravdu v tom, ze skoro na kazde brigade jsem nasla nejakeho zajimaveho cloveka:)
co se tyce jane austen, tak jsem ji tusim cetla anglicky, coz byl zase mortyrium:).

Partnerské radovánky

„Dáš si s náma panáka?“
„Nemůžu, slíbil jsem manželce, že nebudu pít.“ řekne čtyřicátník.
Skupina výrostků si mezi sebou vymění nechápavý pohled.
„Zítra si uděláme hezký den, tak se na to musím vyspat.“
„A co budete dělat?“ ptá se jeden ze skupinky podroušených vysokoškoláků.
„No půjdeme do obchodu vybírat záclony a podložky do koupelny.“
Ticho v místnosti se prohlubuje, kluci nechápavě zírají. Na obličeji ženatého pána je znatelná intenzivní mozková činnost související s tím, co právě pronesl.
„A nebo tak jo, dám si.“
Střih.
„Ještě pij! Ještě pij! Jóó!“

Tak zhruba tak nějak probíhá scéna z praštěné komedie Old School, která pro některé své absurdní a ulítlé pasáže patří do seznamu mých oblíbených filmů z kategorie oddechovka.
Vzpomněla jsem si na ni v sobotu, když jsme s milým vyrazili koupit záclony na nová okna. Představa nákupu bytových doplňků mi ještě před dvěma lety přišla zhruba stejně vzrušující jako romantické milování na okvětních plátcích růží v posteli s nebesy nebo zubařská prohlídka. To jest vzrušující tak, že vůbec. To jsem ale netušila, že premiéru v zařizování zrekonstruovaného bytu zažiji s milým, vtipným, chytrým a hlavně milovaným protějškem, životním partnerem a spolubydlícím. Tušit jsem to ani nemohla, neb jsem dotyčného před dvěma lety neznala a dostupné zdroje mužské populace mě vedly spíše k představě klášterního sdílení levného podnájmu s příslušníkem čtyřprocentní menšiny. Inu, nestalo se, i přes nějaké ty komplikace partnerský svazek trvá a zdá se být i relativně utužen, a tak jsem mohla předevčírem zjišťovat, že nákup záclon může být i hezký. Třeba jako... Návštěva antikvariátu či papírnictví. To znamená velmi hezký a příjemný.
Záclony jsme nakonec nekoupili, chytře jsme si zapomněli změřit výšku oken, zato jsme pořídili držák na mýdlo a rohovou poličku do sprchového koutu. Oboje bylo nutné přidělat na zeď. Když jsem viděla, jak nadšeně a zodpovědně přistupuje milovaný k vrtání, srdéčko mi zaplesalo něhou. Má přítomnost byla nutná. Jak bych jinak ocenila složitost úkonu a šikovnost svého drahého, že?
A tak jsem spořádaně stála s hřebíčky v ruce, i když jsem měla hlad jako blázen a dovezené jídlo lákavě vykukovalo z tašky.
„Ty vole, to je těžší než masturbace.“ hlásil milý, když se zkroucen ve sprchovém koutu snažil zašroubovat odporující šroubek držící kovovou poličku. Povedlo se mu to bezchybně, krytky dovršily dojem nerezové dokonalosti a naše klícka opět o kousek zkrásněla. Ne nadarmo se traduje, že manželství, kde museli oba partneři hmotné statky postupně vybudovat, drží pevněji než ta, kde oba přišli rovnou k hotovému například díky daru od tchána. Tohle postupné společné plánování a realizování vylepšení hnízda lidi sbližuje a je strašně fajn.
Jen to nesmí být to jediné, co lidi spojuje. A to u nás, myšleno zatím, nehrozí.

misstriss | 21.01.2008, 20:56:00

Komentáře (16)

Tip: Číslo ve hranatých závorkách vytvoří odkaz na jiný komentář

1
jayee | WWW | 21.01.2008, 21:27:43

Sice se na tom článku psychologičtí voyeuři tak nevyžijou, ale konečně zas něco optimistickýho :)

Ovšem formulace "... dostupné zdroje mužské populace mě vedly spíše k představě klášterního sdílení levného podnájmu s příslušníkem čtyřprocentní menšiny," hehe :))

2 Jeden by nevěřil
buteo | WWW | 21.01.2008, 22:56:01

kolik druhů partnerských radovánek může být. Jejich objevování jen potěší a se závěry souhlasím z dlouholeté praxe.

3
emef | WWW | 22.01.2008, 07:36:36

Idylka. :-) Ale trošku nechápu, co je tak těžkého na masturbaci. Kdyby byla všechna práce tak příjemná jako masturbace, byl bych workoholik a milionář. ;-)

4
Vlasák | WWW | 22.01.2008, 13:13:16

emef: no, nevim... taková osmihodinová denodenní směna, to zas čeho by bylo moc, toho by fakt bylo příliš :))

5
Neinire | Mail | 22.01.2008, 15:55:37

jj společné plánování znám. Opravdu to sbližuje. My se snažíme ve dvou směsnat do místnosti která má 5m na 2,5m a to dá přemýšlení.. :)

6
Pliwatko | WWW | 22.01.2008, 16:27:59

no ty vole,takovej nečekaně uvolňenej blog..

7
Eliza | Mail | WWW | 22.01.2008, 22:43:55

Přesně souhlasím s tím, že kdo dostane jen tak mirnix tirnix, tak ten vztah nemá pevný základy. My stavěli nejprve byt ( 4 roky) a od té doby zušlěchťujeme, zeťák bydlí v našem a nepřibil za 15 let ani hřebík. A je to tam ve vztazích také tak nějak na draka. U druhé dcery podobně jak u nás,byli spolu od prvního kopnutí do země, a je to úpně o něčem jiném. Také oni považují koupi záclon za předehru!! Tak ať vám to dlouho vydrží!!

8
misstriss | 22.01.2008, 23:10:51

Pro Jayee a Pliwa: Ta depka chtěla něčím vyvážit, jsem ráda, že můžu zase psát pozitivně:)

Pro Butea: Já mám praxi nulovou, a tak všechno teprve objevuji:) O to víc mě potěšil souhlasný komentář od někoho, kdo má zkušeností hodně.

Pro Emef a Vlasáka: Nevím jak je na tom emef, ale mě by bolela ruka už po hodině. Žehlení třeba:)

Pro Neinire: Kamarádka zase s přítelem vylepšují malý baráček zhruba obdobných rozměrů. A nemůže si to vynachválit.

Pro Elizu: Pamatuju si, když jsme se s rodiči přestěhovali od prarodičů do služebního bytu a v prázdném obýváku byl jen koberec a ibišek. To postupné zušlechťování je prostě bezva.

9
emef | WWW | 23.01.2008, 10:22:04

I ta hodina je moc. :-) leckdy stačí pár minut a člověk je tak grogy, že by jenom spal. Teda člověk, spíš chlap. :-)

10 :)
Daves | Mail | WWW | 23.01.2008, 15:25:54

Napsala Miss zamilovana. :-))

11
jesterka | WWW | 23.01.2008, 15:49:25

no, pěkný :) já včera dostala od toho mýho sprďáka, že si dvacet minut vybírám "něco" na rohlík k večeři... ale proč bych nemohla? musím si přece vybrat správně, ne... a hlavně dvacet minut to stejně nebylo, max. deset, chlapi rádi přeháněj, známe je, že...

12
jayee | WWW | 23.01.2008, 16:39:32

jesterka:
Jj, chlapi rádi přeháněj, takže to mohlo bejt tak 18 :)
Buďme upřímní, nejen chlapi ;)

13
misstriss | 23.01.2008, 16:59:51

Pro Davese: To víš:)

Pro Ještěrku: jakékoliv setrvání u regálu delší než 3minuty zvyšuje stres doprovázejícího muže o 10procent za minutu. 13minut je tedy maximum, co může snést:) Proto samotní muži s vozíkem v hypermarketu připomínají tryskáč:)

Pro Jayeeho: upřímnost ve vztazích, kde to žiješ?:)

14
jesterka | WWW | 24.01.2008, 12:33:33

misstriss: jo, ale záleží, v jakém oddělení to je... co se týče nářadí a podobných důležitých věcí pro chlapy - z tryskáče je ten nejpomalejší šnek na světě :)))

jayee: dobře, přiznávám, bylo to 8 minut :D

15
Kamio | WWW | 24.01.2008, 15:03:40

Tak to máme podobně. Já teda včera koupil "jen" poličku na kosmetiku do koupelny, kabel scart-scart na televizi a video, anténní rozbočovač, rozdvojku a zrcadlo. Dnes to vypadá na sprchovou hadici, předložku do koupelny a držák na talíře;-)

16
tominosik | 29.01.2008, 00:46:57

jj, sprchová hadice taky volá po obnově... ;)

Štědrý večer na mořském břehu (+fotky)

Na ostrov Koh Samui jsme dorazili se Záchranářem 24. prosince kolem sedmé večer thajského času (tzn. kolem jedné odpoledne). Venku už byla tma. Znaveni dlouhým letem s dvěma přestupy jsme nasedli do klimatizovaného taxíku, který nás vezl uličkami plnými světel, obchodů, barů a hotelů až k recepci našeho resortu. Milého rodiče spolu s švagrovou a její dcerou už na nás čekali u večeře, letěli z Bangkoku o dvě hodiny dřív. Milá drobná Thajka nás zavedla bludištěm cestiček a vyvýšených chodníků k našemu bungalovu.

„To kecáš!“ byla první reakce drahé polovičky.
„To je nádhera...“ vydechla jsem ještě napůl omámena dlouhým letem a rozdílem teploty, když jsem prošla přes terasu s výhledem na moře a palmy do vkusně zařízené rozlehlé místnosti. Velká koupelna s dekorativní nádhernou vanou, do které by se Thajců vešlo jistě pět, nás položila na kolena. Ujistili jsme recepční, že jsme maximálně nadšeni.



Během deseti minut jsem natáhla černé koktejlky, pročísla svou nově obarvenou téměř blond hřívu, nazula černé lodičky na jehlách a před velkým zrcadlem se pokusila napravit škody na make-upu.
Kdo jsi? říkala jsem v duchu té vyumělkované slečně v zrcadle. Na okamžik se mi zastesklo po kaprovi s bramborovým salátem a po společné vánoční fotografii u prostřeného stolu. A po uvolněné atmosféře mezi nejbližšími, které člověk zná... Tak unavená... Hodinu před odletem jsem ležela na posteli s psychikou křehkou jako jarní led a cítila, jak se vlivem nezveřejnitelných okolností trhám jako papír a oči mi hoří spolknutým pláčem. Dozvuky smutného rozpoložení zápolily s nadšením z nového... Teplo a vítr a šumění moře, krásná vana a jeho úsměv, dovolená!
Tolik jsme potřebovali odpočinout si...
A tak jsem nechala vánek odvát zbytky šedých myšlenek, nechala jsem šumění moře zahojit pochroumané nervy a když jsme dorazili ruku v ruce k prostřenému stolu u bazénu, bylo mi hezky.
„A teď vyhlašuju soutěž v pití piva!“ řekl uvaděč, který vystřídal zpěvačku na provizorním podiu. Kolem bazénu seděly skupinky lidí u slavnostně prostřených stolů, na pláži byly stoly s jídlem. Palmy ozdobené nebyly. „Běž soutežit!“ naléhala jsem zvesela na přítele po sklence šampaňského. Zbytek rodiny se ke mně přidal. Nechtělo se mu, ale nakonec ho na podium vytáhli. V rychlosti vypití lahve piva porazil s přehledem jednoho Němce i místního šampiona a vyhrál drobnou cenu. Alkohol přispěl k naší povznesené náladě a když jsem si naložila plný talíř svých oblíbených krevet, na kapra jsem si už ani nevzpomněla. Při losování cen se na nás usmálo štěstí a vyhráli jsme romantickou večeři na pláži. To bude asi nějaký znamení... vzpomněla jsem si na Samotáře, když jsem šla na podium převzít poukaz. Švagrová vyhrála rovnou hlavní cenu – dvě noci zdarma v prezidentském apartmá.
Takže jsem si Štědrý večer, i když měl nestandardní průběh, opravdu užila. Počasí a prostředí mě nadchlo, dostala jsem se do příjemného dovolenkového rozpoložení bez tlaku a stresu a když jsem po pár hodinách v naší vilce usínala a poslouchala šumění moře za dveřmi, hodila jsem za hlavu i poslední obavy a rozhodla se, že si dovolenou vychutnám a užiju.

misstriss | 8.01.2008, 20:37:00

 

 

Komentáře (13)

1
lik | WWW | 09.01.2008, 15:42:08

konecne:)
nedherne fotky, absolutne nezkutecne. zvlaste ta posledni.bazen a more, a modra obloha. ze na tom jihu se obloha zda byt stokrat modrejsi a jasnejsi?:)
a ke krevetum jsem lhostejna(meli jsme je naposled na silvestra),u me na plne care vyhrava losos:)

2
emef | WWW | 09.01.2008, 16:05:51

Asi si taky budu muset najít nového přítele.. :-)

3
misstriss | 09.01.2008, 17:26:35

2 lik: Když jsem viděla fotky z míst, kam jsme měli jet, říkala jsem si, že photoshop dokáže zázraky a že je to až kýčovité. Ale ono to tam doopravdy tak vypadá! Myslela jsem si, že vycházející slunce na Sahaře nic nepřekoná, ale orchideje rostoucí všude jako plevel, modrá obloha a moře, palmy, papoušci, opičky a kokosové ořechy... To všechno mému výletu do pouště může směle konkurovat. Konečně se mi podařilo stáhnout fotky do počítače, nemám jich moc, ale určitě ještě nějaké přidám.

emef: :o)

4
Looney | WWW | 09.01.2008, 19:12:16

Ty fotky jsou prostě nádhera, co dodat.

5
Neinire | 09.01.2008, 19:29:49

krásný.

6 Šok po návratu
buteo | WWW | 09.01.2008, 20:55:55

šedivé barvy, plískanice, nebo co tam máte v Praze. Někdy ale i návrat domů je nádhera. Já se takhle jednou vrátil po třech měsících z Karelofinské autonomní republiky a byl jsem štěstím bez sebe, že jsem doma a drží mě to ještě dnes a je to už přes 30 let. Vše je poměřitelné s něčím ještě víc to.

7 Buteo,
misstriss | 09.01.2008, 21:06:26

šok je to tedy pořádný. Jako velký cestovatel jsi to znáš:) Leze na mě chřipka, vzpamatovávám se z časového posunu a dlouhého letu, ale na druhou stranu - dva týdny lenošení jsou tak akorát. Každá mince má dvě strany. Ale když se teď dívám na tu šedou břečku za oknem, klidně bych se ještě někam za teplem vydala:)

8
Kamio | WWW | 11.01.2008, 07:48:56

Zdalipak Thajci touží po sněhu? Po borovicových lesích? Po ostřici? Po srnách? Po houbách v mechu? :)
(fotky fakt super...)

9 Kamio,

misstriss |11.01.2008, 11:56:04

ptali jsme se Thajců, jestli touží po sněhu a oni nevěděli, co to je. Nevěřili, že něco takového vůbec existuje. Ti pracující v místě s televizí znali sníh z televize, ale na vlastní oči ho nikdy neviděli. Pro ně je to naprosto nepředstavitelné:)

10
Kamio | WWW | 14.01.2008, 12:25:49

tak proč nejezdí movití Thajci na dovolenou do hor? Třeba do Alp? Tak daleko jste se asi v hovoru nedostali:))

11
jesterka | WWW | 18.01.2008, 13:29:28

tak jsem se konečně dočkala psaní a foteček... takovej štědrej večer bych taky brala, hned ;)

12 Kamio,
tominosik | 29.01.2008, 00:35:23

:D

13
Gino | WWW | 11.02.2008, 13:01:18

Tento clanek mi trestuhodne unikl... ty fotky... ty fotky jsou nadherne! Specialne ta posledni - krasa. Nemam slov *uchvacen nadherou*