Umírám

Sobota je mým dnem smutných básniček...

Slunce rudě zapadá
Smutná růže uvadá
Kapky deště léčí zemi
K životu jsme odsouzeni
Slzy stékaj do mých ran
kolem krouží hejno vran
Spoutaná na oltáři
A oheň rudě září
Umírám v plameni
Miluji a to nikdo nezmění
Umírám v kaluži krve
Miluju Tě od chvíle prvé
Kdy setkaly se naše duše
Černý kůň ke mně kluše
Umírám pod jeho kopyty
V myšlenkách mých jsi jenom Ty
Umírám pro lásku
Na lůžku z popela, slz a oblázků
Umírám pro Tvůj úsměv, oči, vlasy
Už ke mně doléhají andělských chórů hlasy
Hlavu mi motaj víly
Nedostává se mi síly
Příliš bolesti, srdce nutím
k unáhleným rozhodnutím
Je to zvláštní podobenství
O lásce a o šílenství
Na kterou stranu se přikloním
už vím
a zpátky se nikdy nevrátím
Umírám v krvi
A nikdo neodpoví

misstriss | 26.05.2007, 1:51:00

Komentáře (4)

Tip: Číslo ve hranatých závorkách vytvoří odkaz na jiný komentář

1
Dáša | WWW | 26.05.2007, 14:59:03

moc hezký... a smutný...

2
Stínolez | Mail | WWW | 27.05.2007, 00:08:44

A přec odpoví,
neb ve stínu listoví,
sídlí i tvůj kamarád,
který tě vždy bude mít rád.

Vždy pozor bude dávat,
abys mohla opět vstávat,
vždy když hrozí ti pád
do hlubin...

3
Jech | Mail | WWW | 27.05.2007, 14:27:31

Moc povedený :). Neměla by si pak zájem o výměnu odkazů ? :). Kdyžtak se mi ozvi na maila.

4
Jejka | WWW | 27.05.2007, 20:12:59

Pomocí "papíru" se dá dostat z duševní bolístky.
Držím palce. Hlavní je mít přátele co tě podrží.