Omlouvám se, že jsem Ti třikrát odmítla sraz, měla jsem toho fakt moc.
Jak jsi na tom dnes s časem?
Dnes se mi nikam nechce, necháme to na jindy.
Dnes už něco mám, co takhle o víkendu?
Nemám peníze, vyrazíme někam po výplatě.
Bavili jsme se jednou s Ivanem, že nás nebaví ani psát ani dostávat odmítavé zprávy od přátel. Ani jeden z nás není typ člověka, který by srazy s kamarády plánoval dopředu nebo snad určoval, že se budeme scházet každou třetí středu v měsíci. O večerním programu se rozhodujeme většinou spontánně kolem šesté hodiny večerní a teprve tehdy žhavíme linky a hledáme společnost.
Jak jsi na tom dnes s časem?
Dnes se mi nikam nechce, necháme to na jindy.
Dnes už něco mám, co takhle o víkendu?
Nemám peníze, vyrazíme někam po výplatě.
Bavili jsme se jednou s Ivanem, že nás nebaví ani psát ani dostávat odmítavé zprávy od přátel. Ani jeden z nás není typ člověka, který by srazy s kamarády plánoval dopředu nebo snad určoval, že se budeme scházet každou třetí středu v měsíci. O večerním programu se rozhodujeme většinou spontánně kolem šesté hodiny večerní a teprve tehdy žhavíme linky a hledáme společnost.
„Nejhorší je, když chce člověk po čtrnácti dnech někam vyrazit, napíše šesti lidem a nikdo nemá čas. Dostat tolik odmítnutí je deprimující.“ přemýšlela jsem nahlas.
Napadlo nás, že z odmítání přátel uděláme pro odmítaného pozitivní zážitek.
„Místo vysvětlování, že dnes nemáme čas nebo se nám nikam nechce, si napíšeme kompliment.“ navrhla jsem.
Píp píp.
Mas hezky prsa.
„Co píše Ivan?“ ptal se milý.
„Že nemá čas. Dnes večer zůstanu doma.“ culila jsem se.
„A čemu se tak směješ?“ ptal se zvědavě Záchranář nakažený mou dobrou náladou. Seznámila jsem ho tedy s naší odmítací dohodou. Zakroutil hlavou a usmál se.
„Vy jste cvoci.“
Z laškovné dohody se stalo nepsané pravidlo naší sms komunikace. Z odmítání se stala zábava pro všechny zúčastněné a bylo mi až líto, že nemohu odmítat častěji a uplatnit svou tvůrčí invenci. Krátké schůzky s přáteli ze sídliště většinou spojuji s návštěvou rodičů, kam jezdím nepravidelně a nepředvídatelně. Když se rozhodnu navštívit rodinku, rozesílám pravidelně z tramvaje i zprávy v okolí bydlícím přátelům, jestli nechtějí zajít na pokec, když už budu večer v Řepích. Jelikož jezdím do Řep častěji než oni na druhý konec Prahy, vychází tyhle rychlé neplánované schůzky logicky z mé iniciativy a jsem tak i častěji odmítána.
Minulý týden mi přišly komplimenty od Ivana hned dva.
Dneska Ti to moc slusi.
Jsi cim dal krasnejsi, jak ty to delas?
Čas na přátelský rychlopokec vyšel až včera, kdy mi přišla odpověď následující.
Dneska jsi skareda jak noc, tak v kolik se sejdem?
K rychlé návštěvě restauračního zařízení jsem přemluvila i Lucindu (navzdory odmítavému postoji jejího drahého, který se domnívá, že když někam společně vyrazíme, skončí u našeho stolu mužský rugbyový tým i s trenérem) a strávili jsme pár hodin příjemnou konverzací. Ivan si posteskl nad starými časy, kdy jsme ještě nebyly domestikovány a naše hovory byly prosty poznámek o nakupování potravin a toleranci partnerských rozdílností. Se svou cestou do Brazílie a s ní související odměřeností k ženám („Přece si nemůžu teď najít holku, když jedu s kamarádem do Brazílie. Ona to nechápala!“) byl mezi dvěma ženami kotvícími v partnerském svazku osamocen. Ale i přes nějaká ta samiččí témata jsme si to hezky užili.
„Když se ohnete, dotknete se rukama země?“
„No když se hodně snažím, tak o zem tak trochu štrejchnu.“
„To já ani to ne. Mám kamarádku gymnastku, ta je ohebná neuvěřitelně.“
„Vždycky jsem chtěl být s gymnastkou.“
„To by byly polohy, co?“
„Na co ty hned nemyslíš? To by mě ani nenapadlo. Já jsem slyšel, že mají cit pro literaturu.“
Ať už jsou polovičky zrovna úžasně pozorné a nebo třeba zlobí, kamarádi tady budou vždycky. S některými se vídám častěji, s některými méně, ale mám je ráda všechny. Valentýna příliš neprožívám, rozhodla jsem se tedy únor udělat měsícem pro přátele a ozvat se všem, které jsem pro nedostatek času a dostatek tokání zanedbávala.
Přeji hezké hovory s přáteli a pokud Vás netěší je odmítat, pište si komplimenty. Je to bezva.
Napadlo nás, že z odmítání přátel uděláme pro odmítaného pozitivní zážitek.
„Místo vysvětlování, že dnes nemáme čas nebo se nám nikam nechce, si napíšeme kompliment.“ navrhla jsem.
Píp píp.
Mas hezky prsa.
„Co píše Ivan?“ ptal se milý.
„Že nemá čas. Dnes večer zůstanu doma.“ culila jsem se.
„A čemu se tak směješ?“ ptal se zvědavě Záchranář nakažený mou dobrou náladou. Seznámila jsem ho tedy s naší odmítací dohodou. Zakroutil hlavou a usmál se.
„Vy jste cvoci.“
Z laškovné dohody se stalo nepsané pravidlo naší sms komunikace. Z odmítání se stala zábava pro všechny zúčastněné a bylo mi až líto, že nemohu odmítat častěji a uplatnit svou tvůrčí invenci. Krátké schůzky s přáteli ze sídliště většinou spojuji s návštěvou rodičů, kam jezdím nepravidelně a nepředvídatelně. Když se rozhodnu navštívit rodinku, rozesílám pravidelně z tramvaje i zprávy v okolí bydlícím přátelům, jestli nechtějí zajít na pokec, když už budu večer v Řepích. Jelikož jezdím do Řep častěji než oni na druhý konec Prahy, vychází tyhle rychlé neplánované schůzky logicky z mé iniciativy a jsem tak i častěji odmítána.
Minulý týden mi přišly komplimenty od Ivana hned dva.
Dneska Ti to moc slusi.
Jsi cim dal krasnejsi, jak ty to delas?
Čas na přátelský rychlopokec vyšel až včera, kdy mi přišla odpověď následující.
Dneska jsi skareda jak noc, tak v kolik se sejdem?
K rychlé návštěvě restauračního zařízení jsem přemluvila i Lucindu (navzdory odmítavému postoji jejího drahého, který se domnívá, že když někam společně vyrazíme, skončí u našeho stolu mužský rugbyový tým i s trenérem) a strávili jsme pár hodin příjemnou konverzací. Ivan si posteskl nad starými časy, kdy jsme ještě nebyly domestikovány a naše hovory byly prosty poznámek o nakupování potravin a toleranci partnerských rozdílností. Se svou cestou do Brazílie a s ní související odměřeností k ženám („Přece si nemůžu teď najít holku, když jedu s kamarádem do Brazílie. Ona to nechápala!“) byl mezi dvěma ženami kotvícími v partnerském svazku osamocen. Ale i přes nějaká ta samiččí témata jsme si to hezky užili.
„Když se ohnete, dotknete se rukama země?“
„No když se hodně snažím, tak o zem tak trochu štrejchnu.“
„To já ani to ne. Mám kamarádku gymnastku, ta je ohebná neuvěřitelně.“
„Vždycky jsem chtěl být s gymnastkou.“
„To by byly polohy, co?“
„Na co ty hned nemyslíš? To by mě ani nenapadlo. Já jsem slyšel, že mají cit pro literaturu.“
Ať už jsou polovičky zrovna úžasně pozorné a nebo třeba zlobí, kamarádi tady budou vždycky. S některými se vídám častěji, s některými méně, ale mám je ráda všechny. Valentýna příliš neprožívám, rozhodla jsem se tedy únor udělat měsícem pro přátele a ozvat se všem, které jsem pro nedostatek času a dostatek tokání zanedbávala.
Přeji hezké hovory s přáteli a pokud Vás netěší je odmítat, pište si komplimenty. Je to bezva.
Komentáře (13)
když se mě někdo zeptá kde bydlím tak s hrdostí odpovím že sídliště (p)řepy(ch)
chápu že se tu cejtíš dobře
chápu že se tu cejtíš dobře
2
Neinire | 06.02.2008, 17:44:02
Neinire | 06.02.2008, 17:44:02
Příští zastávka, sídliště řepy... jo, tudy jsem dneska jela. Autobusákovi se rozjel přístroj který hlásil stanice, takže když hlásil nové petrovice, tak už jsme byly za zastávkou:) Takže poučení, pište radši komplimenty a nečtěte Herryho Pottra:)
Deset let jsem tam bydlela, dobře jsem se tam občas sice necítila, ale návštěvy jsou fajn.
Zastávky přejíždím i když zrovna nečtu a hlášení se shoduje. Moc myslím, moc si lítám. Lidi to občas rozčiluje.
Zastávky přejíždím i když zrovna nečtu a hlášení se shoduje. Moc myslím, moc si lítám. Lidi to občas rozčiluje.
Kamarádi jsou skvělí v tom, že jim můžeš říct naprosto VŠECHNO a víš, že se neurazí jako tvůj přítel, který, když je člověk upřímný jak mu zobák narost, některé věci zkrátka neustojí.
Právě jsi mě přivedla na skvělou myšlenku o komplimetech. Konečně mám argument proti těm neznabohům, co se diví, že čtu blogy. ;-)
někdy by rád aspoň kompliment poslal
ad 6: Vážně, Buteo? Co děláš zejtra? :D
Tohle je výborný nápad:) Aktivní boj s blbou náladou, paráda:)) Taky nerad píšu odmítací sms, takže to někdy na nějakém pokusném králíkovi vyzkouším;-)
To bych mohla taky zavést v okruhu svých přátel, pokud si neosobuješ copyright.
Nejvíc mě pobavilo:"Dneska jsi skareda jak noc, tak v kolik se sejdem?" *řehtík*
Nejvíc mě pobavilo:"Dneska jsi skareda jak noc, tak v kolik se sejdem?" *řehtík*
Billy, pravda mnohokrát ověřená:)
Emef, to mě těší:)
Ale notak, Buteo, dnes ti to moc sluší:)
Kamio, Looney, copyright si neosobuju, zkoušejte, komplimentujte, dobré nálady není nikdy dost a občas se jí musí pomoct. Hurá aktivnímu přístupu k získání dobré nálady:)
Emef, to mě těší:)
Ale notak, Buteo, dnes ti to moc sluší:)
Kamio, Looney, copyright si neosobuju, zkoušejte, komplimentujte, dobré nálady není nikdy dost a občas se jí musí pomoct. Hurá aktivnímu přístupu k získání dobré nálady:)
ten nápad s komplimenty místo odmítnutí je bezva, vyzkouším to :) sice si o mně asi kámové a kámky zprvu budou myslet, že jsem se zbláznila, ale za tu srandu to stojí :)
12
Ila | 20.02.2008, 18:03:11
Ila | 20.02.2008, 18:03:11
No nee.... ja koukam, ze zijes!!!
Kde mas kategorii kamaradu, ktery si ten kompliment ani nezaslouzej? Treba nejaka odpoved na mail by se hodila zhruba tak v pulrocnim intervalu. :-) Jsem strasne rada, ze mam tak krasnou kamaradku s literarnim nadanim :-) Papa
Kde mas kategorii kamaradu, ktery si ten kompliment ani nezaslouzej? Treba nejaka odpoved na mail by se hodila zhruba tak v pulrocnim intervalu. :-) Jsem strasne rada, ze mam tak krasnou kamaradku s literarnim nadanim :-) Papa
Žádné komentáře:
Okomentovat