Každý z nás se v životě nějak názorově profiluje. Víra nebo nevíra, politicky doprava nebo doleva, lepší vajíčka natvrdo nebo míchaná atd. Někomu stačí přebírání názorů autorit (třeba Pepy z hospody Pod lípou), někdo začíná od píky a své názory vytváří v průběhu života sám (což je docela fuška).
Mám ráda lidi, kteří přemýšlí. – Co si pod tím představuji a co všechno s tím souvisí? O tom bude dnešní text.
Ještě raději mám lidi, kteří přemýšlí určitým způsobem. – To už je konkrétnější, užší a pro mě zajímavější téma, které si nechám na příště.
Následující text je mou "myšlenkovou kostrou". Pokud používám nějaké dělení, není to ze snahy někoho dělit a škatulkovat nebo nedej bože proto, že skuteční lidé se takhle opravdu dělí, ale ve snaze přiblížit případnému zájemci své uvažování. Všechno by se dalo napsat velmi jednoduše a prostě do několika vět, ale takhle se snižuje riziko špatného pochopení např. proto, že čtenář bude pod slovy, která používám, mít jinou představu. A taky je to takhle větší zábava.
Mám ráda lidi, kteří přemýšlí. – Co si pod tím představuji a co všechno s tím souvisí? O tom bude dnešní text.
Ještě raději mám lidi, kteří přemýšlí určitým způsobem. – To už je konkrétnější, užší a pro mě zajímavější téma, které si nechám na příště.
Následující text je mou "myšlenkovou kostrou". Pokud používám nějaké dělení, není to ze snahy někoho dělit a škatulkovat nebo nedej bože proto, že skuteční lidé se takhle opravdu dělí, ale ve snaze přiblížit případnému zájemci své uvažování. Všechno by se dalo napsat velmi jednoduše a prostě do několika vět, ale takhle se snižuje riziko špatného pochopení např. proto, že čtenář bude pod slovy, která používám, mít jinou představu. A taky je to takhle větší zábava.
1. Zvídaví lidé
Existují lidé, kteří mají zvýšenou potřebu získávat informace z dostupných zdrojů, celoživotně a všeobecně se „vzdělávat“. Získávání nových poznatků pro ně není jen nutným zlem na cestě k titulu a nástrojem ke zlepšování svého postavení na trhu práce, ale přirozeným procesem, který se prolíná celým životem. Vědět a znát je prostě baví a to i za hranicemi svého povolání a koníčků. Nemluvím o systematické snaze (ale může být) ani nezlehčuji nutnost specializace.
Př.
Člověk, který si rád poslechne o nejnovějším výzkumu chemické laboratoře, i když pracuje v zoo, ví všechno o chovu goril v umělých podmínkách a ve volném čase si nejraději čte válečné romány. Při čtení článku o chemii nebude rozumět každému slovu, tak bude chvíli hledat a najde si víc informací, zeptá se u piva na názor kamaráda chemika. Nestane se chemikem ani se nebude považovat za odborníka v oboru, se kterým se letmo seznámil, zůstane u svých goril. Nebude v článku hledat senzačně znějící formulace, kterými by oslnil hezkou ošetřovatelku ze zoo. Prostě ho jen baví dozvídat se nová fakta a seznamovat se s cizími názory. Je zvídavý.
Způsob zpracovávání nových poznatků
Pokud zůstane pouze u chuti vědět, člověku stačí fakta a hlavně názory nekriticky přejímat. Takový jedinec bude možná excelovat v soutěžích prověřujících encyklopedické znalosti, ale bude na rozpacích, když se ho zeptáte: „Co si o tom myslíš?“ Dotyčný nejspíš v odpovědi na otázku vysype pytel citací a převypráví vám názor jím uznávaného favorita. „Jak řekl XY: blabla.“ Na první pohled působí možná zajímavě a vzdělaně, ale při bližším zkoumání zjistím, že mi něco chybí. Nepřidává totiž ke znalostem, které má, žádnou přidanou hodnotu. Je jen prázdným informačním kanálem. Stejně jako jeho bych mohla k diskusi využít google. Takoví lidé mě nebaví.
Cesta druhá je nasáté informace přijímat kriticky, přidělovat jim hodnotu podle svých preferencí a na základě těchto poznatků nebo s jejich pomocí přijít s vlastním názorem. Přidat něco navíc. Něco vymyslet. A máme další potřebu – tvořit, vymýšlet, vytvářet nové (*). Od faktů jsme se přenesli k názorům a to názorům vlastním.
(*) Myšlenková odbočka – názory jsou nové pro nás. Je klidně možné (a pravděpodobné), že to, na co jsme přišli, vymyslelo již spousta lidí před námi a vedle nás. Ale ten názor jsme od nich automaticky nepřebrali, došli jsme k němu sami. Nemusíme za každou cenu vytvářet názor zcela nový a originální. Nevymezujeme se proti ostatním lidem, jen sami vzhledem k sobě. Konfrontace našeho názoru s jinými lidmi už je úplně jiná pohádka.
2. Lidé, kteří přemýšlí a vymýšlí
Potřebu vymýšlet nové má překvapivě hodně lidí. Zdá se mi, že je jich rozhodně víc než lidí, kteří mají chuť vědět a znát.
Když ale zůstane pro změnu jen u chuti vymýšlet a myšlenkově tvořivý člověk má zároveň nechuť k získávání informací zvnějšku, je takový jedinec ve své podstatě hloupý a jedná nelogicky. Ochuzuje sám sebe o nahromaděné informační bohatství (**), které nastřádali další lidé. A to i na úrovni velmi „obyčejných“ názorů. Ani lidé, kteří sypou z rukávu teorie, na které sice přišli sami, ale nestálo jim za to ověřit si domnělá fakta, na kterých staví, mě moc neberou. Říkám jim nově jednorožci.
(**)Myšlenková odbočka
Jedna z hlavních evolučních výhod lidstva je schopnost hromadit informace a přechovávat je. Další člověk má tak možnost využít znalosti jeho předchůdců a navázat tam, kde jiní lidé přestali (např. proto, že zemřeli). Za každým pokrokem ve vědě, který posunul naše poznání a byl krůčkem na cestě k současné kvalitě života, stála mnohdy celoživotní práce velkého množství lidí. Polemika nad slovy současná kvalita života a místní kvalitativní rozdíly v ní je zase úplně jiná pohádka.
Př.
Tycho de Brahe každý den ve stejný čas po dobu jednoho roku zaznamenával polohu Slunce na obloze a Koperník na základě těchto dat odvodil zákonitosti pro pohyb planet. Galvani dělal pokusy s elektrickým proudem a zaznamenával je, Maxwell z toho odvodil rovnice pro elektromagnetické pole.
3. Lidé, kteří mají schopnosti a možnosti potřebné k tomu, aby se od chutí a potřeb přešlo k činům
Jen pro úplnost dodám, že ne každý, kdo má chuť vědět a znát a chuť přemýšlet, vymýšlet a tvořit si názory na to má i předpoklady. Asi by to chtělo nějakou inteligenci (a přístup k exteligenci), chuť občas jako motivace nestačí, takže třeba nějakou další motivaci, pokud by člověk chtěl přemýšlet „ve velkém“, neuškodily by prostředky: volný čas, tzn. zajištění. Faktorů je spousta a tohle téma nechám povolanějším.
Závěr
Líbí se mi lidé, kteří se nebrání novým poznatkům a v životě si tvoří vlastní názory.
Ani mi tak nejde o množství znalostí, které člověk má a množství oblastí, ke kterým zaujal postoj. Pochopitelně mi imponují lidé, kteří v tomhle směru vynikají, ale to už je užší skupina. Líbí se mi, když jsou body 1 a 2 (za předpokladu 3) v rovnováze. Nevím, jestli je to správné slovo, ale určitý druh rovnováhy je tím, co je pro mě podstatné.
Člověk, který o určité oblasti nic neví a v diskusi mi řekne: „Nemám dost informací na to, abych si udělal názor.“ se mi líbí víc než člověk, který uvaří z vody postoj, za kterým si bude po zbytek diskuse stát tváří v tvář jakýmkoliv faktům. Vedeme diskusi, nejsme u zkoušky nebo na pohovoru, abychom vařili z vody, když nevíme. Stejně tak člověk, který má bohaté znalosti, ale nemá chuť ujasňovat si postoje, mi není tolik blízký.
Existují lidé, kteří mají zvýšenou potřebu získávat informace z dostupných zdrojů, celoživotně a všeobecně se „vzdělávat“. Získávání nových poznatků pro ně není jen nutným zlem na cestě k titulu a nástrojem ke zlepšování svého postavení na trhu práce, ale přirozeným procesem, který se prolíná celým životem. Vědět a znát je prostě baví a to i za hranicemi svého povolání a koníčků. Nemluvím o systematické snaze (ale může být) ani nezlehčuji nutnost specializace.
Př.
Člověk, který si rád poslechne o nejnovějším výzkumu chemické laboratoře, i když pracuje v zoo, ví všechno o chovu goril v umělých podmínkách a ve volném čase si nejraději čte válečné romány. Při čtení článku o chemii nebude rozumět každému slovu, tak bude chvíli hledat a najde si víc informací, zeptá se u piva na názor kamaráda chemika. Nestane se chemikem ani se nebude považovat za odborníka v oboru, se kterým se letmo seznámil, zůstane u svých goril. Nebude v článku hledat senzačně znějící formulace, kterými by oslnil hezkou ošetřovatelku ze zoo. Prostě ho jen baví dozvídat se nová fakta a seznamovat se s cizími názory. Je zvídavý.
Způsob zpracovávání nových poznatků
Pokud zůstane pouze u chuti vědět, člověku stačí fakta a hlavně názory nekriticky přejímat. Takový jedinec bude možná excelovat v soutěžích prověřujících encyklopedické znalosti, ale bude na rozpacích, když se ho zeptáte: „Co si o tom myslíš?“ Dotyčný nejspíš v odpovědi na otázku vysype pytel citací a převypráví vám názor jím uznávaného favorita. „Jak řekl XY: blabla.“ Na první pohled působí možná zajímavě a vzdělaně, ale při bližším zkoumání zjistím, že mi něco chybí. Nepřidává totiž ke znalostem, které má, žádnou přidanou hodnotu. Je jen prázdným informačním kanálem. Stejně jako jeho bych mohla k diskusi využít google. Takoví lidé mě nebaví.
Cesta druhá je nasáté informace přijímat kriticky, přidělovat jim hodnotu podle svých preferencí a na základě těchto poznatků nebo s jejich pomocí přijít s vlastním názorem. Přidat něco navíc. Něco vymyslet. A máme další potřebu – tvořit, vymýšlet, vytvářet nové (*). Od faktů jsme se přenesli k názorům a to názorům vlastním.
(*) Myšlenková odbočka – názory jsou nové pro nás. Je klidně možné (a pravděpodobné), že to, na co jsme přišli, vymyslelo již spousta lidí před námi a vedle nás. Ale ten názor jsme od nich automaticky nepřebrali, došli jsme k němu sami. Nemusíme za každou cenu vytvářet názor zcela nový a originální. Nevymezujeme se proti ostatním lidem, jen sami vzhledem k sobě. Konfrontace našeho názoru s jinými lidmi už je úplně jiná pohádka.
2. Lidé, kteří přemýšlí a vymýšlí
Potřebu vymýšlet nové má překvapivě hodně lidí. Zdá se mi, že je jich rozhodně víc než lidí, kteří mají chuť vědět a znát.
Když ale zůstane pro změnu jen u chuti vymýšlet a myšlenkově tvořivý člověk má zároveň nechuť k získávání informací zvnějšku, je takový jedinec ve své podstatě hloupý a jedná nelogicky. Ochuzuje sám sebe o nahromaděné informační bohatství (**), které nastřádali další lidé. A to i na úrovni velmi „obyčejných“ názorů. Ani lidé, kteří sypou z rukávu teorie, na které sice přišli sami, ale nestálo jim za to ověřit si domnělá fakta, na kterých staví, mě moc neberou. Říkám jim nově jednorožci.(**)Myšlenková odbočka
Jedna z hlavních evolučních výhod lidstva je schopnost hromadit informace a přechovávat je. Další člověk má tak možnost využít znalosti jeho předchůdců a navázat tam, kde jiní lidé přestali (např. proto, že zemřeli). Za každým pokrokem ve vědě, který posunul naše poznání a byl krůčkem na cestě k současné kvalitě života, stála mnohdy celoživotní práce velkého množství lidí. Polemika nad slovy současná kvalita života a místní kvalitativní rozdíly v ní je zase úplně jiná pohádka.
Př.
Tycho de Brahe každý den ve stejný čas po dobu jednoho roku zaznamenával polohu Slunce na obloze a Koperník na základě těchto dat odvodil zákonitosti pro pohyb planet. Galvani dělal pokusy s elektrickým proudem a zaznamenával je, Maxwell z toho odvodil rovnice pro elektromagnetické pole.
3. Lidé, kteří mají schopnosti a možnosti potřebné k tomu, aby se od chutí a potřeb přešlo k činům
Jen pro úplnost dodám, že ne každý, kdo má chuť vědět a znát a chuť přemýšlet, vymýšlet a tvořit si názory na to má i předpoklady. Asi by to chtělo nějakou inteligenci (a přístup k exteligenci
), chuť občas jako motivace nestačí, takže třeba nějakou další motivaci, pokud by člověk chtěl přemýšlet „ve velkém“, neuškodily by prostředky: volný čas, tzn. zajištění. Faktorů je spousta a tohle téma nechám povolanějším. Závěr
Líbí se mi lidé, kteří se nebrání novým poznatkům a v životě si tvoří vlastní názory.
Ani mi tak nejde o množství znalostí, které člověk má a množství oblastí, ke kterým zaujal postoj. Pochopitelně mi imponují lidé, kteří v tomhle směru vynikají, ale to už je užší skupina. Líbí se mi, když jsou body 1 a 2 (za předpokladu 3) v rovnováze. Nevím, jestli je to správné slovo, ale určitý druh rovnováhy je tím, co je pro mě podstatné.
Člověk, který o určité oblasti nic neví a v diskusi mi řekne: „Nemám dost informací na to, abych si udělal názor.“ se mi líbí víc než člověk, který uvaří z vody postoj, za kterým si bude po zbytek diskuse stát tváří v tvář jakýmkoliv faktům. Vedeme diskusi, nejsme u zkoušky nebo na pohovoru, abychom vařili z vody, když nevíme. Stejně tak člověk, který má bohaté znalosti, ale nemá chuť ujasňovat si postoje, mi není tolik blízký.
Komentáře (15)
1
vlada | 18.04.2008, 01:28:18
vlada | 18.04.2008, 01:28:18
Well, dobrá úvaha. Já bych do ní přidal jeden pro mě důležitý faktor. To, čemu se říká "smysl pro humor" a schopnost sebeironie. :)
když si s někym píšu tak prej používám pořád otazníky...sem takovej trošku amatérskej sociolog...doufám že budu jednou tak dobrej jako Víťa Jakoubek(vrať se do hrobu)
Hm, to je moc pěkná úvaha, ke které není prakticky co dodat. Ale protože nesnáším komentáře typu "to bych podepsal", tak místo abych napsal, že bych to podepsal, to takhle okecávám ;).
vcelku jo, ale - predstava, ze nekdo nemuze mluvit k nejake oblasti, jen protoze neni odbornik, je omezujici. nemohu si predstavit, ze by nekdo o nejakem tematu nevedel NIC. mohu nemit zadne zvlastni znalosti ohledne nejakeho tematu, ale myslim si, ze dokazu nektere veci odvodit, protoze toho znam vseobecne dost. dale - mohu neco placnout a zmylit se, ale prece nemusim za tim stat celou dalsi konverzaci. pokud mi nekdo dokaze, ze jo, zkutecnost je jina, tak ten svuj nazor poopravim. a ohledne mluveni z vody - tady zalezi na nazoru a znalostech jinych iucastniku konverzace. mame tendenci rikat, ze mluvici nevi o cem mluvi a vari z vody, kdyz z jeho nazorem nesouhlasime. inspirovana novym v tvych odkazech blogem, reknu, ze kdyz zacal einstein mluvit o specialni teorii relativity, jeho kolegove s nejvetsi pravdepodobnosti byli jisti, ze vari z vody. a to z jednoho jednoducheho duvodu - v te dobe se zdalo byt nepredstavitelne, ze nejaka napriklad rychlost bude za vsech okolnosti konstantni. to neodpovidalo ani "zdravemu rozumu". a nemyslim si, ze e. vytasil ihned s rovnicemi. tak to proste nefunguje. nejdriv fyzik ma v hlave predstavu, obraz, neco, co nemuze dokazat. a v pripade mladeho fyzika(maleho zamestnance nejakeho patentoveho uradu)bylo nasnade rict, ze vubec nevi, o cem mluvi. jak by mohl? takze pozor na to:))
ja vim, je to extremni pripad, a nektere lidi fakt placaji blbosti, ale - podle me - je lepsi rict svuj nazor - nez ihned rezignovat na vec s tim, ze o tom nic nevim:)
jinak povedene a vtipne
ja vim, je to extremni pripad, a nektere lidi fakt placaji blbosti, ale - podle me - je lepsi rict svuj nazor - nez ihned rezignovat na vec s tim, ze o tom nic nevim:)
jinak povedene a vtipne
Ja, toto je podmínka nutná, nikoliv postačující. A lidé, kteří se berou moc vážně, mi připadají legrační - ejhle, to je skoro paradox:)
Přesně tímhle směrem se ubíraly dál mé úvahy a vystihla jsi všechny další odbočky a nejasnosti, které jsem původně měla na papíře v pavoukovi, ale sem jsem je nakonec nezařadila, protože jsem se rozhodla rozdělit úvahu na dvě části. Až budu psát pokračování, budu muset přidat kopii svého sešítku, aby bylo jasné, že jsem se neinspirovala tímhle komentářem:)
Tohle je opravdu velmi zjednodušené a ještě jsou tam nějaké další nelogičnosti, které při bližším zkoumání vyplavou na povrch, ale rozhodla jsem se je zanedbat, protože jde o detaily. Např. myšlenková odbočka první - Nevymezujeme se proti ostatním lidem, jen sami vzhledem k sobě. by se dala i v tom kontextu, kde je uvedená, napadnout.
Děkuju za komentář, v příštím článku bude víc.
Tohle je opravdu velmi zjednodušené a ještě jsou tam nějaké další nelogičnosti, které při bližším zkoumání vyplavou na povrch, ale rozhodla jsem se je zanedbat, protože jde o detaily. Např. myšlenková odbočka první - Nevymezujeme se proti ostatním lidem, jen sami vzhledem k sobě. by se dala i v tom kontextu, kde je uvedená, napadnout.
Děkuju za komentář, v příštím článku bude víc.
9 Wu,
misstriss | 18.04.2008, 17:53:07
misstriss | 18.04.2008, 17:53:07
Díky:)
"Myslet znamená hovno vědět! Přemýšlet se musí", kterou jsem našel v Úvaze o myšlení a přemýšlení od pana Vladimíra Kulíčka s přesně sedící/v té době/grafikou od aTea na jednoho evropského komisaře.
Téma se mi líbí, advokát by řekl, že si vyhrazuje právo, později se ještě připojit.
Téma se mi líbí, advokát by řekl, že si vyhrazuje právo, později se ještě připojit.
No, ehm... Chce se mi použít citaci z jednoho českého filmu: "Richarde, proč mluvíte tak složitě? Láska je prostá." :)
jak pro koho, jayee, jak pro koho:)
Hezké. První část věty už jsem zaslechla, tak nějak zlidověla.:)
Mluvit složitě o jednoduchých věcech a jednoduše o složitých mě moc moc baví.:)
ad 10, 13: No můj táta říká: "Jeden myslel, až se z toho pos*** a druhej nemyslel a šláp' do toho." Tak si vyberte :)
Zřejmě už tehdy, když jsem to slyšel prvně, vznikla moje fascinace zenem :D
Zřejmě už tehdy, když jsem to slyšel prvně, vznikla moje fascinace zenem :D
Žádné komentáře:
Okomentovat