O sauně jsem věděla jen to, že tam lidé chodí nazí a je tam teplo. Význam takového počínání mi unikal. Také jsem zaslechla, že je saunování zdravé. Několik mužů mě do sauny zvalo, ale mám podezření, že to bylo z jiných důvodů než z obav o můj zdravotní stav. Několik minut strávených dušením se v páře v aqaparku mě přesvědčilo o tom, že o nic nepřicházím. Včera ale zvítězila má zvědavost...
Zdeptanou nedostatkem koupelny v rozkopaném bytě, vzal mě můj drahý do relaxačního centra v jednom hotelu, abych pro jednou nemusela cestovat přes celé město do koupelny k rodičům.
Na neznámých místech jsem vždycky trochu nesvá. Moje nejistota stoupá s počtem dveří v okolí. Mám šestý smysl vybírat si dveře nesprávné a navzdory velkým nápisům vejít například na wc pro pány či do pánské šatny. Naštěstí je můj milý s mou nejistotou seznámen a správné dveře mi významně ukázal. Pak mě provedl bludištěm chodeb až ke střešnímu bazénu a já byla uchvácena.
Zbožňuju vodu. A když při ráchání máte ještě nádherný výhled na město, připadá si člověk jako v ráji. Já tedy určitě. Zatímco můj milovaný se na lehátku zařadil mezi distingované pány, kteří se zamyšleným výrazem čtou denní tisk a listoval Ekonomem, já se naprosto nedistingovaně vrhla do vody a plavala jsem si, potápěla jsem se, dělala piruetky a vůbec blbla s upřímným dětským nadšením. Občas mi dělala společnost děcka v doprovodu maminek. Děcka se střídala, já zůstávala, až se na mě pánové a dámy manažerští začali dívat zkoumavě.
Pak se i Záchranář nechal zlákat k vodním hrátkám a nedůvěřivých pohledů přibývalo. Když jsme byli zrovna u spadla žička do kafíčka, noviny už nečetl nikdo. Pak drahý pronesl: „Hroch!“ a ponořil se v rohu bazénu do vody tak, že mu koukaly jen oči, setrvával na jednom místě a hleděl.
Když jsem mu rozesmátě říkala: „Tak takhle dnes relaxují vrcholoví manažeři, jsou tak zblblí po pracovním dni, že si po večerech hrají v bazénu na hrocha“, pánové za novinami chápavě zakývali hlavami a místo s údivem nás sledovali s jistým souznícím pochopením.
Následovala sauna.
Vybavena instrukcemi od milého, vešla jsem do horké kobky, kde se právě jakési nahé ženy bavily o školkách, jakoby tam bylo dvacet stupňů a ne spalující vedro. Okamžitě jsem měla chuť zdrhnout, ale nakázala jsem si vydržet.
Lehla jsem si na lavici a prvních 5minut jsem se učila dýchat. Po nějaké době jsem pochopila, co na tom lidé mají. Připadala jsem si jako na LSD (sice nevím, jak si člověk na LSD připadá, ale tipla bych, že je to něco podobného). Sledovala jsem se zaujetím perličky potu na rukou, jak se slévají a odplouvají, bylo to úchvatné. Mám ruce! Pro zesílení efektu jsem začala rukama pomalu mávat a poté jsem si začala kreslit na bříšku obrázky. Byla jsem tím tak unesena, že jsem si ani nevšimla vemlouvavého ticha, které se v sauně rozhostilo. Vymotala jsem se tedy raději ven a zahučela do bazénku. Pak jsem se pomalu vracela k realitě pod studenou sprchou. Návraty do reality nemám ráda. Mé ruce mi přišly už úplně normální.
„Tys nikdy nebyla v sauně? Tos měla říct..“ řekl Záchranář, zatímco se starostlivě díval na můj obličej v barvě rajčete. Ale mně bylo bezva. Alkohol mi sice doktoři zakázali, ale všechno se dá obejít. Stačí se trochu přiškvařit a člověk se cítí stejně. Akorát nevím, co by říkal Záchranář, kdybych místo na džus začala chodit s kamarádama do sauny.
Vlastně vím, co by říkal.
Takže zase nic.
Na neznámých místech jsem vždycky trochu nesvá. Moje nejistota stoupá s počtem dveří v okolí. Mám šestý smysl vybírat si dveře nesprávné a navzdory velkým nápisům vejít například na wc pro pány či do pánské šatny. Naštěstí je můj milý s mou nejistotou seznámen a správné dveře mi významně ukázal. Pak mě provedl bludištěm chodeb až ke střešnímu bazénu a já byla uchvácena.
Zbožňuju vodu. A když při ráchání máte ještě nádherný výhled na město, připadá si člověk jako v ráji. Já tedy určitě. Zatímco můj milovaný se na lehátku zařadil mezi distingované pány, kteří se zamyšleným výrazem čtou denní tisk a listoval Ekonomem, já se naprosto nedistingovaně vrhla do vody a plavala jsem si, potápěla jsem se, dělala piruetky a vůbec blbla s upřímným dětským nadšením. Občas mi dělala společnost děcka v doprovodu maminek. Děcka se střídala, já zůstávala, až se na mě pánové a dámy manažerští začali dívat zkoumavě.
Pak se i Záchranář nechal zlákat k vodním hrátkám a nedůvěřivých pohledů přibývalo. Když jsme byli zrovna u spadla žička do kafíčka, noviny už nečetl nikdo. Pak drahý pronesl: „Hroch!“ a ponořil se v rohu bazénu do vody tak, že mu koukaly jen oči, setrvával na jednom místě a hleděl.
Když jsem mu rozesmátě říkala: „Tak takhle dnes relaxují vrcholoví manažeři, jsou tak zblblí po pracovním dni, že si po večerech hrají v bazénu na hrocha“, pánové za novinami chápavě zakývali hlavami a místo s údivem nás sledovali s jistým souznícím pochopením.
Následovala sauna.
Vybavena instrukcemi od milého, vešla jsem do horké kobky, kde se právě jakési nahé ženy bavily o školkách, jakoby tam bylo dvacet stupňů a ne spalující vedro. Okamžitě jsem měla chuť zdrhnout, ale nakázala jsem si vydržet.
Lehla jsem si na lavici a prvních 5minut jsem se učila dýchat. Po nějaké době jsem pochopila, co na tom lidé mají. Připadala jsem si jako na LSD (sice nevím, jak si člověk na LSD připadá, ale tipla bych, že je to něco podobného). Sledovala jsem se zaujetím perličky potu na rukou, jak se slévají a odplouvají, bylo to úchvatné. Mám ruce! Pro zesílení efektu jsem začala rukama pomalu mávat a poté jsem si začala kreslit na bříšku obrázky. Byla jsem tím tak unesena, že jsem si ani nevšimla vemlouvavého ticha, které se v sauně rozhostilo. Vymotala jsem se tedy raději ven a zahučela do bazénku. Pak jsem se pomalu vracela k realitě pod studenou sprchou. Návraty do reality nemám ráda. Mé ruce mi přišly už úplně normální.
„Tys nikdy nebyla v sauně? Tos měla říct..“ řekl Záchranář, zatímco se starostlivě díval na můj obličej v barvě rajčete. Ale mně bylo bezva. Alkohol mi sice doktoři zakázali, ale všechno se dá obejít. Stačí se trochu přiškvařit a člověk se cítí stejně. Akorát nevím, co by říkal Záchranář, kdybych místo na džus začala chodit s kamarádama do sauny.
Vlastně vím, co by říkal.
Takže zase nic.
Komentáře (7)
Tip: Číslo ve hranatých závorkách vytvoří odkaz na jiný komentář
Moc hezky popsané! :o) Já byl v sauně naposledy se základkou... od té doby pořád jen přemýšlím, ale ještě jsem se k tomu nedokopal - přicházím o hodně?
2
misstriss | 22.05.2007, 09:02:48
misstriss | 22.05.2007, 09:02:48
Děkuju:) Pokud Ti nevadí pohled na potící se spoluobčany a chceš si začít vážit venkovního počasí, protože je tam vlastně chládek, tak hurá do toho:) Alespoň jednou:)
Zkusím to... problém je, že v našem městečku jsou sice sauny dvě, ale obě pochybné, no, jak to říct... na pohled ne zrovna moc pěkné. Ne, že bych musel mit jenom samej luxus, ale přecijen ten pocit udělá hodně... :o) Ale zvědavost bude nejspíš silnější... :o)
Sauna je jedna z nejúžasnějších věcí, jaký na světě existujou. Poprvý jsem z ní taky chtěla zdrhnout a měla jsem dojem, že to horko mě zabije, ale dostalo mě to navždycky a nenechám si ujít žádnou příležitost k pohodovýmu saunování. Ale pohodovým saunováním rozumím saunu nejlépe ve dvou (není v žádným případě nutno s partnerem, klidně s kámoškou) nebo v partě známých, taktéž odpočívárnu jen pro sebe. Nebaví mě střídat se v narvaný sauně s cizíma lidma a pak na ně ještě koukat i z lehátka v odpočívárně :-)
Časem si člověk vypozoruje reakce vlastního těla a zjistí, co je dobrý pít před saunou a co ne a tak podobně, protože ten prožitek není vždycky stejnej. Osobně nemám ráda, když se mi tělo nechce rozpotit a pálí me suchá kůže.
I když jsem byla v sauně poprvé a naprosto nevybavena informacemi, tudíž jsem zřejmě udělala dost chyb (hlavně jsem tam napoprvé strávila dost času a dostatečně jsem se nenapila), pod sprchou mi pak bylo hezky. a krásně se mi rozjasnila pleť (tedy poté, co zmizel její červený odstín). Rozhodně mě to neodradilo, příště jdu znovu. Ale tentokrát nenechám nic náhodě:-)
Sauna je fantasticka vec---at uz vas drbe borovicovou vetyvkou krasnej chlap a pak se s nim vyvalite ve snehu ci at se saunite s kolegy z prace, sampicko na stole, zuzo:-))
Žádné komentáře:
Okomentovat