Jedna z otcových teorií, kterou ráda dávám k dobru mezi přáteli, se týká umění. Vychází z předpokladu, že každý člověk, jakožto bytost schopna abstraktního myšlení, potřebuje k životu (sekundárně) i množství uměleckých vjemů.
Pro potřeby měření určil tatík základní jednotku umění – jeden Rem [Rembrandt]
Pro potřeby měření určil tatík základní jednotku umění – jeden Rem [Rembrandt]
Ve způsobu získávání Remů se lidé různí. Někdo jde jednou za měsíc do galerie/ na výstavu fotografií/ na dobrý film/ přečte dobrou knihu a načerpá jednotky do zásoby. Jiný zůstane doma a zapne televizi, kde horko těžko nachytá za večer několik miliRemů (v kvalitní reklamě třeba). Jelikož toto množství k životu nestačí, musí nebohý jedinec zapínat televizi každý den, aby postupně nastřádal svůj životu potřebný příjem Rembrandtů. Proto jsou lidé závislí na televizi.
Jelikož televizi obyčejně nesleduji (v přímém přenosu z volby prezidenta by i náhodou vyskytlý miliRem spáchal sebevraždu z pocitu osamění), nezbývá mi než čerpat jednotky jinde.
Irvingova Pravidla moštárny, která jsem minulý týden přečetla, mi dala solidní základ, ale pořád jsem měla deficit.
Já legenda, milé scifátko, na které mě vytáhl do kina milý, přineslo příjemné odreagování, velkolepé záběry prázdného New Yorku potěšily oko, lekavé scény mě pokaždé nadzvedly půl metru nad sedačku (čímž jsem velmi bavila dalších šest návštěvníků kina), ale i přes dobrý pocit z filmu (posledních pět minut nepočítám – patos a náboženské narážky si mohli odpustit, ale to je detail) tam člověk měsíční přísun Rembrandtů nenašel.
Nezbývalo než opět vyrazit do kina, tentokrát na Pokání s Ivanem (Záchranář preferuje menší dávky Remů častěji a na příliš velké dávky najednou má alergii). Film překonal má očekávání a nebojím se říci, že jsem načerpala Remy do zásoby na několik následujících měsíců. Úchvatná atmosféra, jednoduchý, ale silný příběh, herecké výkony, ze kterých mrazilo... Silný zážitek jsem rozdýchávala ještě o dvě hodiny poté v Hells Bells (romantické příběhy je třeba kompenzovat metalovým klubem, řekl Ivan) a ještě teď, když zavřu oči, vidím scény z filmu.
Pár Remů jsem přidala ke své zásobě v podobě některých tanečních čísel a písní z muzikálu Krysař, na který jsme vyrazili s milým v sobotu večer. Sobotní den jsme věnovali uspokojování primárních lidských potřeb a Remy byly už nadstandardním přínosem vydařeného dne.
„Mám si vzít lodičky nebo kozačky?“
„Mně je to jedno.“
„Chceš mě mít s sebou v lodičkách nebo v kozačkách?“
„Už jsem tě dnes *** dvakrát, je mi fakt jedno, co budeš mít na nohou.“
A tak ještě jeden neumělecký postřeh na závěr. Máte ráda pohodlnou obuv a přítel upřednostňuje vysoké jehlové nepohodlnosti? Pořiďte si je. Do postele. A budete moci chodit dál v keckách.
Jelikož televizi obyčejně nesleduji (v přímém přenosu z volby prezidenta by i náhodou vyskytlý miliRem spáchal sebevraždu z pocitu osamění), nezbývá mi než čerpat jednotky jinde.
Irvingova Pravidla moštárny, která jsem minulý týden přečetla, mi dala solidní základ, ale pořád jsem měla deficit.
Já legenda, milé scifátko, na které mě vytáhl do kina milý, přineslo příjemné odreagování, velkolepé záběry prázdného New Yorku potěšily oko, lekavé scény mě pokaždé nadzvedly půl metru nad sedačku (čímž jsem velmi bavila dalších šest návštěvníků kina), ale i přes dobrý pocit z filmu (posledních pět minut nepočítám – patos a náboženské narážky si mohli odpustit, ale to je detail) tam člověk měsíční přísun Rembrandtů nenašel.
Nezbývalo než opět vyrazit do kina, tentokrát na Pokání s Ivanem (Záchranář preferuje menší dávky Remů častěji a na příliš velké dávky najednou má alergii). Film překonal má očekávání a nebojím se říci, že jsem načerpala Remy do zásoby na několik následujících měsíců. Úchvatná atmosféra, jednoduchý, ale silný příběh, herecké výkony, ze kterých mrazilo... Silný zážitek jsem rozdýchávala ještě o dvě hodiny poté v Hells Bells (romantické příběhy je třeba kompenzovat metalovým klubem, řekl Ivan) a ještě teď, když zavřu oči, vidím scény z filmu.
Pár Remů jsem přidala ke své zásobě v podobě některých tanečních čísel a písní z muzikálu Krysař, na který jsme vyrazili s milým v sobotu večer. Sobotní den jsme věnovali uspokojování primárních lidských potřeb a Remy byly už nadstandardním přínosem vydařeného dne.
„Mám si vzít lodičky nebo kozačky?“
„Mně je to jedno.“
„Chceš mě mít s sebou v lodičkách nebo v kozačkách?“
„Už jsem tě dnes *** dvakrát, je mi fakt jedno, co budeš mít na nohou.“
A tak ještě jeden neumělecký postřeh na závěr. Máte ráda pohodlnou obuv a přítel upřednostňuje vysoké jehlové nepohodlnosti? Pořiďte si je. Do postele. A budete moci chodit dál v keckách.
Komentáře (24)
Nechápu, jak může v dnešních dnech číst někdo něco jiného než Harryho Pottera. :-) a přiznám se, Remů měl nad moje očekávání. ;-)
Ale na Irvinga se chystám už taky delší dobu..
Ale na Irvinga se chystám už taky delší dobu..
2
amelli | 11.02.2008, 17:57:48
amelli | 11.02.2008, 17:57:48
skvělá teorie! myslím, že má naprostou pravdu :-)
emef: snadno, když někdo má HP přečteného už půl roku ;e)
necetla jsem zadneho harry pottera!(a asi ani nehodlam:))
harry je náhodou celkem fajn. Ale je jasné, že se bere a vnímá jako jednotka špatného středoproudého čtení.
Jehly v posteli? Někde jsem o tom četla, že to nějako formuje pánev a tím i prožitky pod peřinou.
A hlavně v pornografickém materiálu je to atributem těch nahých paní. Platformy a podpatek cca 20cm. Je ale pravda, že vysoké boty se lépe nosí v leže a ne při překonávání velkého náměstí z dlažebních kostek. Máme to ale těžký život, že ? :-D
Jehly v posteli? Někde jsem o tom četla, že to nějako formuje pánev a tím i prožitky pod peřinou.
A hlavně v pornografickém materiálu je to atributem těch nahých paní. Platformy a podpatek cca 20cm. Je ale pravda, že vysoké boty se lépe nosí v leže a ne při překonávání velkého náměstí z dlažebních kostek. Máme to ale těžký život, že ? :-D
Já žádný Remy nepotřebuju, na den mi stačí jeden "Ble". No jasně... Blesk! :-D
když člověk nemůže usnout poté, co přečetl Souostroví Gulag, kvalitní fantasy nebo scifi mu přijde vhod. Harry není na seznamu knih, ke kterým se zas a znova vracím (z fantasy je to Sapkowski, Tolkien a mnou milovaný opěvovaný a úžasný Pratchett), ale je fajn:)
Jehly na nohách jsou estetické. Ta estetičnost dle mého soudu ještě víc vynikne, když jsou podpatky směrem vzhůru:)
Mám takovou roztomilou tradici vyrazit každé jaro na podpatcích do přírody. Když člověk na jehlách absolvuje horolezecký sestup Branické skály, jakýkoliv běžný terén ho už nemůže rozházet.
Ale stejně každé ráno nazuju kecky:)
Mám takovou roztomilou tradici vyrazit každé jaro na podpatcích do přírody. Když člověk na jehlách absolvuje horolezecký sestup Branické skály, jakýkoliv běžný terén ho už nemůže rozházet.
Ale stejně každé ráno nazuju kecky:)
Jestli těšíš oko tímhle http://chucpe.bloguje.cz...atos.php, jsi plně zásoben ani o tom nevíš. Ale Blesky taky dobrý:)
asi bys měla zajít na REM v srpnu..já na nich byl už dřív a moc sem si ten koncert užil..a fakt nekecám,ale mám pocit že speciálně mě Stipe odpovědel na pozdrav..
Srpen je ještě daleko, ale na REM bych šla. Minulý rok jsem byla na Guns n` roses a za 14 dnů mě čeká Nightwish.
jo, Harry není špatný - kiloremy by v něm sice člověk pohledal, ale oddechovka pěkná :)
Osobně remy nabírám dost nepravidelně - ale zato je najdu třeba i v dobrém jídle, to je kolikrát taky umění :))
Ale jak jsi zmiňovala ty reklamy, na nich se něco remů načerpat opravdu dá. Nevlastenecky teda musím připustit, že hledat v reklamách na našich programech, není zrovna ta nejšťastnější volba, ale obecně to tak být nemusí. Nechci to tu zasypat odkazy, takže za všechny jeden :)
http://www.youtube.com...j6G1C6c0uw
Osobně remy nabírám dost nepravidelně - ale zato je najdu třeba i v dobrém jídle, to je kolikrát taky umění :))
Ale jak jsi zmiňovala ty reklamy, na nich se něco remů načerpat opravdu dá. Nevlastenecky teda musím připustit, že hledat v reklamách na našich programech, není zrovna ta nejšťastnější volba, ale obecně to tak být nemusí. Nechci to tu zasypat odkazy, takže za všechny jeden :)
http://www.youtube.com...j6G1C6c0uw
14
ngvadi | 12.02.2008, 18:06:30
ngvadi | 12.02.2008, 18:06:30
pravidla mostarny sou super;))) mmch, cetla si od irvinga jeste neco? vrele doporucuju svet podle garpa, modlitbu za owena meanyho a rok vdovou, jestlis necetla;)
Kvalitní reklamy jako přísun Remů přímo vyhledávám (nikoliv v ČR), takže za odkaz děkuju. můžeš klidně přidat i další.
Garp patří mezi mé velké oblíbence, až jsem se divila, že ho Pravidla moštárny překonala. Další knihy mám v plánu:)
tý jo, já jsem z Já legenda byla v depresi ještě týden.. rozhodně bych to nenazvala milé scifátko.. vždyť tam zemřel ten vlčááák:-D ne to ne, fakt jsem z toho měla divný pocity... a sny myslím taky:-D
A Společnost mrtvých básníků a Tichá radosť
Sia: Atmosféra byla hodně výživná, to je pravda, občas jsem zavírala oči a nadskakovala metr do výšky, ale ty digitální příšerky a patetický konec to odlehčily na nereálnou a tudíš milou odreagující podívanou. Ale bála jsem se, ne že ne:)
Billy: Ty jo Společnost mrtvých básníků je jeden z mých nejoblíbenějších filmů, jeden z těch, které mám na disku v počítači, aby byly kdykoliv při ruce.
Billy: Ty jo Společnost mrtvých básníků je jeden z mých nejoblíbenějších filmů, jeden z těch, které mám na disku v počítači, aby byly kdykoliv při ruce.
V Praze je o dost jednodušší načerpat Remy... to v Olomouci je jeden multiplex (a ty já zrovna nemusím), jedno normální kino, dvě divadla a čas od času menší slušný koncert (v dohledné době se chystám třeba na Mňágu). Ale nestěžuju si na rem-deficit, doháním to třeba čtením.
Btw. [8], to jsem ani nevěděla, že čteš Pratchetta. Já ho mám moc ráda, je to sqělá oddychovka. Domů jsem si pořídila nástěnnou mapu Ankh-Morporku a názvy jako Ulice Koňské běhavky mě pokaždý spolehlivě rozesmějou... Už jsi viděla film Otec prasátek? Já zatím ne, ale chystám se...
Btw. [8], to jsem ani nevěděla, že čteš Pratchetta. Já ho mám moc ráda, je to sqělá oddychovka. Domů jsem si pořídila nástěnnou mapu Ankh-Morporku a názvy jako Ulice Koňské běhavky mě pokaždý spolehlivě rozesmějou... Už jsi viděla film Otec prasátek? Já zatím ne, ale chystám se...
no ja taky posledni dobou sbiram Remy jen filmama a uz bych mela prestat, protoze bych mela cist a mrknout na nejaky divadlo ci tak, i kdyz neni ceske divadlo jako spanelske ;)
moudro na závěr je fér a plně se s ním ztotožňuju :)) a s těma Remama máš pravdu, když se dlouho někde kulturně nevyžiju, je mi bídně :)
23
Ila | 29.02.2008, 08:55:18
Ila | 29.02.2008, 08:55:18
Hezky...
Myslim, ze moje dusicka navykla na pravidelne vysoke davky remu, za posledni rok utrpela sok, prosla abstinencnimi priznaky a ted se zmita nekde mezi letargii a apatii. Remy v zemedelskym marketingu hledam hodne tezko....
Myslim, ze moje dusicka navykla na pravidelne vysoke davky remu, za posledni rok utrpela sok, prosla abstinencnimi priznaky a ted se zmita nekde mezi letargii a apatii. Remy v zemedelskym marketingu hledam hodne tezko....
Doporucuji film Cloverfield ale v kine s dobrym ozvucenim... vypali vam to myslenku na jakoukoliv kulturu, natoz na Teorii Remu :)
Žádné komentáře:
Okomentovat